Vypadá to, že máte první dítě a ačkoliv se snažíte být racionální, vymyká se vám to hlavy.

Až budete mít čtvrté dítě - racionalita se plně vrátí,

protože u prvního dítěte dudlík spadlý na zem pečlivě vyvaříte ve vroucí vodě,

u druhého dítěte jej opláchnete,

třetímu dítěti dudlík prostě olíznete a

dudlík čtvrtého dítěte dáte olíznout psovi.

Zdroj: Veronika Žilková

Pískoviště je zlo doteď

Když jsem byla s Tomáškem na MD, napsala jsem něco podobného, ve smyslu, že mám místo mozku z mlíka kostku.

Tak vy to máte, Šárko, s Mimomeň prostě zajímavé a originální stále :)!!

Gratuluji k úspěšnému motolskému zákroku a ať je vše nej nej.

Já myslím, že to s tím úpadkem nebude tak horké. Takové pěkné aliterace!

To jste milá, Pavlo :). Kdybych kojila, tak řeknu, že mám vykojený mozek, ale já ani nekojím a cítím se, jak jdu ke dnu ke dnu :D. Ale zase být empatická opička není úplně ke škodě někdy, vše je tak nějak jednoduší :D.

Máma mele pantem.

Máme mele totálně pantem :D.

Píšete fakta, to se mi líbí. A buďte klidná...je to opravdu už dávno, kdy můj bývalý pronesl větu: Porod je jako bolest zubů a má odpověď by asi byla to jistě, ale všech 32 najednou ...

Myslíte to sice ironicky, i když z toho vyciťuji jakousi netrpělivost. Ale věřte, že Vás ty chvilky, které strávíte s dítětem, milá Edno, obohatí. Je to jen přechodná doba, dítě odroste - a budete vzpomínat. Ty chvíle jsou totiž nevratné, zejména s dítětem prvorozeným... Co bychom za to daly být s ním déle doma - my, co jsme v 60. a 70. letech m.st. musili nastoupit po krátké tříměsíční mateřské dovolené do práce - jinak to tehdy nešlo. Buď jsme si musili najít "paní na hlídání," anebo je brzy po ránu budit a (trolejbusem v kočárku) je vozit do jeslí...Vzpomínám na to nerada, synek brečel - a já také .