Jo když se "umělkyně" svlíkne donaha a chodí po ulici, nebo se zabalí do krabice a nachává kolemjdoucí aby si šáhli. To je umění.

Občas ně překvapuje co je dnes považováno za umění.

Pozéři jsou všude. V Menze na VŠ jsme měli taky jednoho možná umělce říkali jsme mu "Pásovec" Bral jídlo z odložených talířů na pásu které vjížděly zpádky do kuchyně. Později jsem se ještě dozvěděl že i když měl kolej, pokoj pronajímal a sám spál v kumbálu pro smetáky. To by byl prokletý básník jak vyšitý.

Pásovec je jasný umělec :).

Svoboda souvisí s tím, že se každý může nazvat umělcem. Možná si to příště napíšu do životopisu, "umělec na volné noze", bude to znít zajímavě a budu si moc vymyslet, že jsem třeba taky performerka.

Umělec na volné noze je v kursu. Jak jste psala v minulých článcích že se léčíte s depresí, to ja jasný cejch umělce. Do životopisu určitě přidat, jen si ještě připravit příběh v čem to umění spočívá, pokud by personalista šťoural. Ale za umění se dnes povačuje prakticky vše co může vybočit z průměru.

Jojo. Právě pro tyto umělce bylo většinou duševní onemocnění fakt důležité, taková ta myšlenka "trpím, jsem výjimečný umělec", s tímhle přístupem mi byli docela k smíchu... Napíšu :D. Řeknu jsem spisovatelka a že píšu román, kterýs mi nikdo zatím nechce vydat :D. Ne, práci nehledám.

A o čem je ten Román a jak se jmenuje alespoň pracovní zázev. Ale hnípat se v tom asi nikdo nebude. Něco napsat je fajn.

Pracovní název je Rok opice. Pak jsem tomu zacala říkat Mein Kampf, ale nevim, kdo má autorská prava na Hitlera.

Ten už je 70 let po smrti, tak by práva neměla být a mělo by to být volné díloi název.

Rok opice to jisti.