Víkend s přáteli (vítejte v pekle)
Počátek
Na počátku byl můj muž. Muž měl kamarády. Postupem času si kamarádi pořídili rodiny. Postupem dalšího času ženy přestávaly tolerovat víkendové ožíračky. Moudří muži přišli s nutným kompromisem v chlastačkáčkách za přítomnosti rodin. Na množství alkoholu se nic nezměnilo, nicméně před partnerkou se to lépe obhahuje jako “rodinná akce”.
Než se vyrazí
Samotný pobyt se plánuje minimálně půlrok dopředu. Protože sehnat ubytování pro tolik lidí je lahůdka (20 dospělých a 10 dětí). Také jsme nároční, ale naše požadavky se málokdy shodují, mnohem častěji si vzájemně odporují. Nastává několikaměsíční období uraženého ticha, které je překonáno překotnými souhlasy všech se vším, protože “je mi to vlastně jedno”.
Edna jede!
Muž je dobrodruh, proto do Octavie nahňácá všechny nesmysly nutné pro 4 měsíční dítě (zainteresovaní vědí, náš maxi kočár je ještě zanedbatelná položka), dvě kytary a navrch svezeme i těhotnou a jejího milého. Jsme narvaní tak, že si myslím, že je to nutně nezákonné. Ale říkejte to muži, který je na sebe náležitě hrdý.
Na cestě
Těhotná s dítětem mají společnou zábavičku v podobě zvracení. Dítě teda zvrací a brečí současně, tomu chudák těhule nemůže konkurovat. Muž si myslí, že trasu ZNÁ LÉPE než navigace, díky čemuž máme hodinovou zajížďku.
V cíli
Dorazíme zničení a jako poslední.
Novopečené matky si vyprávějí porodní zážitky. Těhotné se opět začne zvedat žaludek.
Zazní stěžejní otázka: “Proč nepřijel T.?”
Je vyslovena stěžejnější odpověď: “Nějak se provalilo, že rok spal s přítelkyní V., protože cítíme solidaritu s V., tak T. nedostal pozvánku. Ale dal bych tomu tak rok, příště už ho bereme taky.” A takhle to v partě chodí. Nejsme milí lidé.
Průběh 1. dne
Dějí se takové ty povrchní věci, které se na dovolených běžně provozují (procházky, obídky a další). Popisem nikoho nehodlám zatěžovat.
Důležitý je poznatek, že máme s mužem shodný talent na “vím vše nejlépe”.
Teoreticky umím skvěle vychovávat cizí děti a můj muž se chronicky nevyspalé matce číslo 1 snaží vnutit, že “její dítě spí úplně normálně”. To je i na mě silný kalibr: “Nech ji být! Copak jsi s Adámkem strávil noc?”. Matka číslo 1 je nicméně tak vyčerpaná, že závistivě okukuje mimina ostatních, nad nimiž vzdychá blahem “to je ale hodný andělíček”, nevadí, že dotyčný tvor křičí jak o život a rozhodně jako andělíček nevypadá. Matka je v té fázi, kdy by jakékoliv dítě vyměnila za to své.
Matka číslo 2 prohlásí, že její nejmladší dcera je hysterický ďábel a zpoza rohu se ozve, že je holčička celá maminka. “Je přece psychologicky jasné, že tvoje averze vůči dceři pramení z vlastního sebenepřijetí,” řekl psycholog-laický amatér po x pivech.
Matka číslo 3 by si nejraději na další dítě pronajala něčí dělohu, protože těhotenství pro ni představuje noční můra.
Konec 1. dne a začátek dalšího
Hotelové stěny jsou tenké, díky čemuž jsem na své dítě napojená jak nikdy, slyším každé otočení, ve tři ráno ji krmím v koupelně a modlím se, aby to krátké kníknutí mezi sousty nevzbudilo celý hotel. Oddechnu si úlevou, když o chvíli později začne vřeštět cizí škvrně. Sdílené utrpení nebolí! Skoro.
Průběh 2. dne
Vypiju čtyři espressa, protože jsem někde četla, že “káva přináší pocity blaha”. Nepřináší.
Po výletě (opět takové to krásné, nudné, sluníčkové povyraženíčko) se vracíme se na hotel, kde nám oznamují, že pro naši skupinu vyčlenili samostatný oddělený salonek. Je to jasný, ostatní hosté si stěžovali. Vynadám svému muži, že to s tou svou noční košilkou v hotelové restauraci přepískl, hned vzápětí cpu další ženě svá vyčtená moudra o vztazích: “Měla bys být k partnerovi tolerantnější.”
V podvečer nacházím svého muže s dítětem a kytarou, jak si v salonku pro 50 lidí osaměle brnká na kytaru. Neptám se.
Konec výletu
Neloučím se. Přijde mi to zbytečné, když se za týden uvidíme.
V autě se opět řve a zvrací. Naivně si kupuji trojitou dávku espressa pro obzvlášť zoufalé lidi, pocit blaha se také nedostavuje! Bloudíme, nicméně naše zajížďka je jen 30 minut, jsem tolerantní, hodná ženuška, takže muži gratuluji k zlepšení: “Třeba jednou někam zvládneme přijet včas.”
Dodatek: Na Facebooku přátelé sdílí, že se jednalo o skvělý víkend. Přemýšlím, zda dát odkaz i na tohle. Pozvou mě ještě někam?
Edna Nová
Kdo vypil nejvíc piv?
Já, děti a muž jsme se socializovali se skupinou přátel po dobu čtyř dnů. Vyrazilo nás dvacet dospělých a nespočítatelně dětí do jednoho nejmenovaného penzionu v Čechách.
Edna Nová
"A není ten Tvůj chlap nějakej divnej?"
Poté, co jsem zveřejnila blogísek na téma Muž chce jet na dovolenou se svou ex, tak mi přišla tahle reakce. Níže se k tomu podrobně vyjádřím.
Edna Nová
Můj muž chce jet na dovolenou se svou ex
Tak opět si nemám s kým přátelsky popovídat, tak pokládám otázky sama sobě. Narcismus level milion.
Edna Nová
Násilník čeká na každém rohu!
Muž vzal čtyřletou a odjeli na Sicílii. Já a dvouletý vegetíme doma. Dalo by se říct, že ideální stav... Jenže oplývám nějakým zázračný darem - lepí se na mě každé drámo.
Edna Nová
Pro ostatní tabu, pro mě normálka
Nechápu, že mi blízcí, vzdálení i nejvzdálenější nepoložili nikdy tyto zásadní otázky. Aneb další story o tom, jak si narcistně povídám sama se sebou.
Edna Nová
Děti a matky jsou taky lidi
Tak předně: tahám děti všude. A kdyby to jen trochu šlo, tak klidně táhnu dvouletého i na schůzky s klienty. Bohužel by mě za to asi vyhodili. Přitom by si tam asi jen hrál.
Edna Nová
Může být reality show něžná?
Jsem teď dočista paf z dokumentárního pořadu Plné hnízdo, který běží na ČT1. Pokusím se vás hecnout a namotivovat k jeho zhlédnutí.
Edna Nová
Nedokončila jsem základku
Mezi mé nejčastější noční můry stopro patří nedokončení povinné školní docházky, kdy stojím na pranýři nedovzdělaných bídníků.
Edna Nová
"Vypadáš jak těhotný bezdomovec," říká mi můj milý.
Po x letech vztahu asi nelze očekávat nějaké roztomilé a zamilovaňoučké frázičky. Nicméně u nás se jede pouze extrémní slet bizarních hlášek.
Edna Nová
Jak randí psychologové
Jsem prej drbna. Jenže ono je to komplikovanější; jednoduše mě fascinují mezilidské vztahy. Jakmile jde o vztahy, tak jsem jedno velké ucho a jedna velká pusa.
Edna Nová
Ex mi k Valentýnu poslal píseň Kráva
Muž s čtyřletou odletěl do Gruzie a já a dvouletým měla pré. To, že to pré bylo poněkud destruktivní záležitost je už věc jiná.
Edna Nová
Víno ze mě dělá koketu
Milý bulvární deníčku, články o mém strastiplném rodičovství nikoho nezajímají. Ač nechápu, že nikoho nedojímá mé vstávání v pět ráno... Tak zřejmě na psaní blogů musím jít odjinud.
Edna Nová
Sociální pracovníci budou taky žebrat!
V článku shrnuji svou frustraci z nedoceněné sociální práce. Nedoceněná finančně i společensky, což jsou dvě strany téže mince.
Edna Nová
Proč je sexy ve třiceti bydlet se spolubydlící?
20 důvodů proč je sexy ve třiceti bydlet se spolubydlící. Je to lepší, než žít u rodičů. Co si budeme povídat. Stojíme o level vejš na vývojové stupnici osamostatňování.
Edna Nová
Zamilovala jsem do svého psychoterapeuta
Zamilovala jsem se. Zamilovala do svého psychoterapeuta. Snažila jsem se mu to sdělit různými více či méně rafinovanými způsoby, leč veškeré mé snažení se setkalo s nepropustnou obrannou zdí.
Edna Nová
Bílé dítě je více než tmavé dítě?! V ČR evidentně ano!
Shrňme si dění za posledních pár dnů. Přiznejme si, že většině obyvatel je šumák, co bude s dětmi uprchlíků na polsko-běloruské hranici.
Edna Nová
Svatá válka covidová
Vedeme svatou válkou covidovou, už ne proti nemoci samé, ale proti sobě navzájem. Je to bizár bizáru. Nenávist sílí, verbální násilí eskaluje.
Edna Nová
Psát o dítěti-uprchlíkovi není bohužel dost sexy
Mému muži přišla sms: “Prosím, vysvětli své ženě pojem uprchlická krize.”Prosím, teď já něco vysvětlím vám.
Edna Nová
A co české děti? Také je necháme mrznout a trpět hladem?
V posledním blogu jsem sdílela osud Zamana, chlapce, který s rodiči uvízl na polsko-běloruské hranici. Nyní sdílím reakce "milých" diskutujících na blogu Idnes.
Edna Nová
A co vaše děti? Taky mrznou v zimě a nemají co jíst?
Včera jsem si přečetla o hrůzách na polsko-běloruských hranicích, dnes mi to nedá a musím sdílet i Vámi, protože v tom malém dítěti vidím i své děti. S dovolením autorky Niny Baše sdílím její post na Facebooku.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 135
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6507x
Asociální extrovertka. Cynik. Neúspěšná zakladatelka čtenářských klubů. Povolání nejisté. Milovnice absurdit. Propagátor deprese a jiných anomálií.
Autorka knih Ženy z Bohnic, Konec aneb Začátek. V současné době (ne)pracující na další knize, (ne)starající se o dvě děti.
Kontakt: ednabloguje@gmail.com