Sobota 25. ledna 2020, svátek má Miloš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 25. ledna 2020 Miloš

Squatter na námluvách

12. 11. 2019 13:11:10
Během své tragikomické éry “hledání vážného vztahu” jsem poznala všelijaké nevážné týpky. Squatter patří mezi ty nezapomenutelné. Na pomyslném stupínku vítězů hry "děkuji ti, že jsme spolu nechodili" obsadil první místo.

Právě čtete objektivně neobjektivní souhrn mých randících snah s mužem, kterého jsem v článku nazvala originálně Squatter. “Originalita” tohoto pojmenování tkví v tom, že skutečně žil ve squatu.

Jak jsem Squattera našla

Squatera mi dohodila má přítelkyně. Vysvětlila mi, že jakožto “dcera extrémů” bych v něm mohla najít zalíbení. Až nebezpečně nadšeně jsem se schůzkou souhlasila, protože označení dcera extrémů lahodila mému zmučenému egu, které se snažilo hrát si na něco víc, než na nudnou naivku, kterou jsem byla, jsem a pravděpodobně i budu.

Pohled první

Squatter splňoval stereotypní představy nás středostavovských průměrňáků o slovu “squatter”. Na rande přišel bos. Mé barefoot tenisky (tedy bosé tenisky) byly zahanbeny, působily jak nějaká nedomrlá napodobenina “zaručeně přírodního stylu”.

Také odmítl jít do kavárny mezi ty “tragické hipster úchyly”. Toto zdrcující odmítnutí kávy ovšem vzápětí alespoň trochu zmírnil svou osobní kavárnou. Působivě vytahoval ze svého obřího vaku kávová zrna, ruční mlýnek, french press, ohřívač vody (tedy vytahoval něco, co má každý hipster úchyl doma). Mléko neměl. Protože “který barbar může kávu kazit mlékem?”. Mlčela jsem a snila o kávě s mlékem.

Jak nás jednou Squatter zachrání

Byl bedna přes chemii, studoval doktorát a pracoval na něčem děsně důležitém. Jenže to byla taková ta důležitost, kterou jsem ve své omezenosti ani nebyla schopna pochopit, natož abych vám o ní podala nějakou zprávu.

Squatting je tuze nudná disciplína

Žil s bandou obdobných vědátorů na jakémsi skoro rozpadlém stavení kousek za Prahou. Objekt jim nepatřil. Ale asi nikdy nikomu nepatřil, nebo o něj majitel moudře neprojevoval zájem. Takhle už tam pokojně squatovali několik let. Žádná dramíčka bojovných anarchistů, jaké známe z novinových článků. Přiznávám, že zde má bulvární touha po senzaci trpěla, očekávala jsem něco více “akčního, nebezpečného, pikantního”.

Vše populární je špatné

Četl zásadně takové ty knihy, které knihovna vyčleňuje ze svého fondu, neboť se na ně již několik desítek let akorát práší. Věřil tomu, že naše společnost nedokáže ocenit skutečnou kvalitu, tudíž jen vyřazená literatura může mít nějakou hodnotu. Současná uznávaná světová próza jej odpuzovala, ač se snažil rádoby “shovívavě” usmívat nad mými oblíbenými autory, tak to byl úsměv typu “panebože, ty jsi taková blbka”.

Smrdět přirozeností

Zaskočil mě prohlášením: “Cítím vůni tvého deodorantu.” Vyptával se mě, zda se jedná o deodorant, který nebyl testován na zvířatech a zda neobsahuje aluminium. Neměla jsem odvahu se zeptat, co používá za deodorant on. Sice jsem žádný jeho zápach nezaznamenala, ale stejně jsem ho podezřívala, že kosmetické ničemnosti ve svém životě nesnese. Ovšem ocenil, že nejsem napatlaná make-upem, což mi trochu znělo jako “chvála tvé ošklivé přirozenosti”.

A co takhle druhé randíčko?

Ze studijních účelů jsem si přála, aby mě pozval na druhou schůzku a třeba někdy vzal k sobě domů a já mohla prozkoumat pravé squaterské bydleníčko. Bohužel a zároveň tedy i bohudík (buďme upřímní) jsem zkouškou první schůzky neprošla. Mé kamarádce sdělil: “Myslíš, že toužím po holce, co čte knihy z knihovny, nakupuje hadry a používá deodorant?!” Přeložila jsem to jako “promiň Edno, nejsi vůbec tak alternativní jak si myslíš”. Ale popravdě řečeno si ani nechci představovat, jak by klesla má životní úroveň bez mléka, deodorantu a knihovny. Ach, jsem jen povrchní žena!

Zákeřně pomlouvačný dodatek zhrzené ženy: Známí hlásili, že je Squatter stále nezadán, tudíž povrchní ženy jsou asi taková česká převládající většina.

Autor: Edna Nová | úterý 12.11.2019 13:11 | karma článku: 43.62 | přečteno: 8461x

Další články blogera

Edna Nová

Dívka se syndromem “hledám prince na bílém koni”

Byla jsem ukázkový prototyp zasněné, zakřiknuté dívky, která si myslí, že ji nějaký chlap spasí a vše bude krásné a dokonalé. Aneb story o tom, jak jsem milovala Herkula, intoše a znalce tykve.

23.1.2020 v 12:01 | Karma článku: 42.33 | Přečteno: 11459 | Diskuse

Edna Nová

“Létání s malými dětmi by měli zakázat,”

prohlásil tchán před naším prodlouženým víkendem v Istanbulu. Poté dodal něco o tom, že se mám modlit, aby mi nějaký psychouš nevyhodil mé údajně věčně řvoucí dítě z letadla.

16.1.2020 v 11:40 | Karma článku: 43.46 | Přečteno: 19978 | Diskuse

Edna Nová

Novoroční předsevzetí? Pche!

Jsem přece racionální, dospělá osoba, která ví, že lepší můžu být celoročně a že novoroční předsevzetí je žvást do pokleslých časáků! Navzdory tomu si ta lehce ovlivnitelná husička ve mně pár vágních cílů sesumírovala.

9.1.2020 v 12:11 | Karma článku: 30.17 | Přečteno: 1786 | Diskuse

Edna Nová

O bydlení s tchyní vol. II

Bydlení s tchyní představuje nekonečný zdroj té "nejskvělejší" inspirace. V jejím podání se nemožné stává možným.

17.12.2019 v 13:17 | Karma článku: 41.67 | Přečteno: 11040 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Edna Nová

Dívka se syndromem “hledám prince na bílém koni”

Byla jsem ukázkový prototyp zasněné, zakřiknuté dívky, která si myslí, že ji nějaký chlap spasí a vše bude krásné a dokonalé. Aneb story o tom, jak jsem milovala Herkula, intoše a znalce tykve.

23.1.2020 v 12:01 | Karma článku: 42.33 | Přečteno: 11459 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

I ti první měli problémy, nejste v tom sami lidičky (opět Adam a Eva?)

Když spolu dva nemluví a svěří své problémy třetí osobě... Jak to dopadne, když to udělají ti první dva a spolehnou se na toho nepravého? Vlastně ...

23.1.2020 v 5:00 | Karma článku: 12.00 | Přečteno: 347 | Diskuse

Ivana Dianová

Hnusná pohádka

Žila byla jedna babička. Asi byla kouzelná. Přestože prokazatelně týrala už svoje vlastní děti, dostala do péče čtyři malé děti svého zemřelého syna. Do pěstounské i poručenské péče. No řekněte sami- nebyla to kouzelná babička?

22.1.2020 v 20:55 | Karma článku: 30.76 | Přečteno: 1115 | Diskuse

Mirka Pantlíková

Jak se dřív ve školách trestalo

Jak mě již znáte, jsem starší ročník, nebo chcete-li „člověk dříve narozený“, neboli zkušenější, více pamatující.

22.1.2020 v 17:45 | Karma článku: 21.12 | Přečteno: 763 | Diskuse

Andrea Hynková

Když chlap hubne

.....aneb jak jsem svému muži zkazila postavu svým light vařením natolik, že se se muset tvrdě opřít do hubnutí :D

22.1.2020 v 13:25 | Karma článku: 25.26 | Přečteno: 1676 | Diskuse
VIP
Počet článků 81 Celková karma 41.25 Průměrná čtenost 7697

Asociální extrovertka. Cynik. Neúspěšná zakladatelka čtenářských klubů. Povolání nejisté. Milovnice absurdit. Propagátor deprese a jiných anomálií. 

Kontakt: ednabloguje@gmail.com

Najdete na iDNES.cz