Vyhoďme blázna z kola ven aneb co si myslíme o schizofrenii

26. 04. 2019 10:30:28
Teď je hodně moderní mluvit o své duševní nemoci. Nicméně abyste byli “IN”, tak musíte mít správnou (tzn. veřejností akceptovatelnou) diagnózu. A mezi správné diagnózy schizofrenie nepatří.

Deprese je společensky přijatelná

Jsem depresivní můra, takové jako já, si mohou vesele lebedit s nohama nahoře, protože deprese je společensky přijatelná. Protože každý člověk zažil něco jako špatnou náladičku a “depkařil” v posteli. Tedy lidé soucítí s depresivními, neboť smutek znají (pozn. laskavý čtenář promine, ale nebudu mít teď přednášku o tom, že smutek se automaticky nerovná deprese, budu předpokládat, že laskavý čtenář je poučený a že zdejší příměr chápe).

V některých kruzích je deprese ještě přijatelnější

Já žila několik let vedle těžce alternativních umělců. Kdo neměl invalidní důchod na hlavu, nepokusil si stokrát podřezat žíly a nepobyl několik týdnů na bohnickém neklidu, tak neexistoval. Proto mi nálepka ženy s depresí nikdy nepřišla nijak výjimečná, neškodila mi, nevylučovala mě.

Jak jsem začala mluvit o depresi

Pro mého staršího ex přítele se deprese stala věčně omílaným tématem. Ve zkratce mi to znělo jako nářek “našel jsem si zdravou dívku, teď mám chcípáka”. Rozešli jsme se záhy. O depresi jsem pak příliš halasně mluvila na každém svém prvním randíčku. Co kdyby to nějakému domnělému alfa samci vadilo. Díky tomu jsem se naučila rychle, jasně a bezbolestně vysvětlit depresi.

Depresivní žena versus depresivní muž

Shrnuto a podtrženo: jakožto depresivní žena jsem ve společnosti vnímána celkem pozitivně.

O něco méně pozitivní to mají depresivní muži. Protože muž je stále chápán jako ten “silný” vůdce. Možná to takový depresivní muž bude mít složitější při hledání partnerky. V macho kolektivech bodrých chlapáků příliš nezaboduje, ale stále bude pro lidi kolem “přijatelný” (pozn: ano, také mě to “přijatelný” vnitřně drásá a tahá za uši).

Ale schizofrenie?! Ano, teď budu drsná, zlá, aktivististická megera

Nepřijatelná je schizofrenie.

Párkrát jsem v novinách zaznamenala titulek typu “Schizofrenik zabíjel”. Představte si to haló, kdyby nadpis zněl “Cikán zabíjel.” Prosím, takto zjednodušovat a vyvolávat strach nelze (ani u rasy, ani u nemoci, stigmatizace je zde na stejné úrovni).

Nechci, aby se tajilo, že zabíjel muž se schizofrenií, muž jakéhokoliv původu, ale chci, aby se udávaly veškeré informace. Proč k tomu došlo. Příčinou není jen schizofrenie, ale to, že jsme se jako společnost o nemocného člověka nedokázali postarat, nezajistili mu odbornou pomoc. Společnost selhala.

Komentáře k článku “Schizofrenik zabíjel”

Ach, dopustila jsem se chyby a četla komentáře údajně příčetných, zdravých lidí. Dle některých diskutujících by “nejpřívětivější a nejhumánnější” cesta spočívala v doživotní izolaci nemocných.

Racionální člověk by čekal reakce typu “pojďme něco dělat” tzn. podpořme reformu psychiatrické péče.

Ne, my čteme: ZAVŘÍT. Vědí ti, slušní, ohleduplní debatující, že “zavření” (pobytová, celodenní, lůžková péče) je ze všech možností nejdražší? Že terénní psychiatr a terénní zdravotní sestra vyjde na mnohem méně? A že především kvalitní poskytování péče je nejvíce efektivní metoda prevence “zabíjení”? (Pozn. Laskavý čtenář mi již poněkolikáté odpustí, ale reformu psychiatrie zde neplánuji blíže přibližovat. A laskavý, znalý čtenář ví smutný fakt, že terénní psychiatr je v ČR jev maximálně ojedinělý.)

Vězení lepší než Bohnice?

Navíc věřím tomu, že mnohý schizofrenní pacient by se radši nechal zavřít do vězení než do Bohnic. Proč?

Protože celu nebude sdílet s dalšími jedenácti osobami. Některá oddělení mají běžně pokoje po 12 lůžkách, zaručeně obsazených.

Protože dostane stoprocentně chutnější jídlo. Proběhla krásná kauza, v níž bylo bohnické stravování respondenty označeno jako obzvláště hrozné. Celé to bylo smeteno ze stolu prohlášením, že lidé s psychickým onemocněním v důsledku léčby mají změněné chutě. Někdo má tendenci se přecpávat a někdo má nechutenství. Tedy stížnosti pacientů jsou irelevantní. (Pozn. mnohá psychofarmaka opravdu takový nežádoucí účinek mají, ALE nejedná se o pravidlo “cpeš se léky, tak nepoznáš hnus na talíři”).

Protože lepší zacházení. Stížnosti pacientů jsou OPĚT irelevantní, neboť nebyli ve stavu schopném posouzení situace.

Bohnice, co jsem zažila já, jsou přeplněné odkladiště lidí. A nemám problém s institucí Bohnic jako takovou, mám PROBLÉM, že Bohnicím a jiným psychiatrickým zařízením NENÍ umožněno důstojně pečovat.

Schizofrenie není hrozba

Ano, osoba se schizofrenií může být nebezpečná, pokud se jedná o někoho, kdo je neléčený či léčený nesprávně.

Obraz schizofrenie v médiích: magor s nožem.

Obraz schizofrenie v mé hlavě: víly, které na ženském oddělení tančily s Ježíšem nebo přiletěly z plejád. Ano, léky zabraly, ženy se střetly s šedou průměrnou realitou bez Ježíše a bez plejád.

Dodatek

Psáno ženou (27 let), která prodělala těžkou farmakorezistentní depresi a která byla léčena elektrokonvulzivní terapií, v Bohnicích strávila 4 měsíce před 3 - 4 roky. Psáno ženou, která si nepřijde nemocná, i když polyká každý den x léků.

Problematiku jsem v některých bodech záměrně zjednodušila, přála jsem si, aby blog měl čtenářsky přívětivou délku. Nicméně poselství nezjednodušujme: O NEMOCNÉ SE MUSÍME STARAT.

Název článku je inspirován knihou Vyhoďme ho z kola ven (Ken Kesey), jejíž filmová verze je všem dobře známá jako Přelet nad kukaččím hnízdem.

Autor: Edna Nová | pátek 26.4.2019 10:30 | karma článku: 35.56 | přečteno: 3091x

Další články blogera

Edna Nová

Když si socky berou hypotéku

Víte, jsem puritánská zpátečnice, která opovržlivě kroutí hlavou nad “užívejte nyní, zaplaťte později”. Vysmívám se lidem, kteří si půjčují na mobil. A teď mám sama dluh na třicet let! Titulujte mě Královna paradoxů Edna první.

19.5.2019 v 11:33 | Karma článku: 42.83 | Přečteno: 12489 | Diskuse

Edna Nová

Sex s ex?

Je zvláštní tragikomická kategorie “poprvé”. Připomíná nepovedenou scénu ve filmu, trapný pokus o vtip, který uráží divákův vytříbený vkus. Krátká vzpomínka na mého ex.

11.5.2019 v 18:15 | Karma článku: 36.28 | Přečteno: 11400 | Diskuse

Edna Nová

Dva muži pro jednu ženu aneb polygamie v praxi

Výletíček s mým mužem a single kamarádem přinesl nové vztahové drama. Začala jsem si klást otázku, zda není pro ženu jeden manžílek málo. Vycházela jsem z principu “když dojdou síly jednomu, tak zaručeně zbydou druhému".

6.5.2019 v 13:09 | Karma článku: 35.22 | Přečteno: 4068 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Barbora Balková

Já na to mám

Dnes jsme se vypravili na svatbu, protože dítě přece není na překážku běžnému životu, ba naopak! Život s ním je jedinečné obohacení jinak příliš poklidného a nudného života.

25.5.2019 v 22:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 66 | Diskuse

Hana Bordovská

Nové role, které mi Emma přisoudila

Dítě vám dá nádherný dar. Učiní vás matkou. A kdyby jen to. Ono vás učiní ještě mnohým dalším. Je to velké požehnání. Takže kam mě Emma dostala a co všechno si čistě teoreticky budu moct napsat do životopisu?

24.5.2019 v 19:50 | Karma článku: 8.80 | Přečteno: 270 | Diskuse

Viktorie Beso

Cukr free!

Měsíc bez cukru, to se snadno řekne, ale mnohem hůř udělá. Jsem mlsná jak koza, na cukru závislá. Ale taky pěkně tlustá koza, takže jsem si vymyslela Challenge69.

24.5.2019 v 13:39 | Karma článku: 23.22 | Přečteno: 707 | Diskuse

Andrea Hynková

Zlom mu nohu!

Jestli jsem o něčem přesvědčená, je to fakt, že rozumím hokeji, jsem na něj přímo odborník! Jestli je o něčem můj budoucí muž přesvědčen, tak o tom, že hokeji absolutně nerozumím...

24.5.2019 v 12:08 | Karma článku: 19.70 | Přečteno: 898 | Diskuse

Jana Majová

Pečují o svého blízkého. Víte vůbec, že existují?

Pečující osoby. Lidé, kteří se rozhodli věnovat část svého života svým blízkým. Malou nebo podstatnou část. A někteří život celý, to tehdy, když se starají o své vážně nemocné děti. Sami jsou prakticky neviditelní.

24.5.2019 v 10:58 | Karma článku: 27.02 | Přečteno: 938 | Diskuse
VIP
Počet článků 49 Celková karma 36.06 Průměrná čtenost 5303

Asociální extrovertka. Cynik. Neúspěšná zakladatelka čtenářských klubů. Povolání nejisté. Milovnice absurdit. Propagátor deprese a jiných anomálií. Píšu knihu!

Kontakt: ednabloguje@gmail.com

Najdete na iDNES.cz