Jak jsem propichovala prezervativy

9. 11. 2017 11:12:59
Uvedu docela běžný příklad... Muž nechce děti, partnerka si však myslí, že už nastal ten správný čas, rozhodne se vysadit antikoncepci, i když partnerovi tvrdí, že ji nadále vzorně užívá. Pak žena „zázrakem“ otěhotní...

Životní rytmus ženy

Maturita, promoce, práce, společné bydlení, svatba, první dítě, druhé dítě, rozvod... A smrt.

Stárnu, chtě nechtě se dostávám do věku, kdy se očekává potomek. Protože mluvíme o mé osobě, tak je každému jasné, že mě si nikdo nikdy dobrovolně nevezme (pokud ho k tomu nějak zákeřně nedonutím v opilosti). Navíc všichni znají mé rádoby vtipné cynické kydy o tom, že svatby jsou pekelná nuda. Protože fakt nudné jsou.

Sňatek tedy ze zjevných i nezjevných důvodů nehrozí, tak mé babičky doufají, že alespoň nějak „náhodou“ otěhotním (zvláště nyní, když mám konečně vztah a otec by byl asi snadno dohledatelný). Nějak bláhově žijí v iluzi, že současná žena, v éře stoupající neplodnosti, otěhotní jen tak mimochodem, skoro ze vzduchu jako ony před padesáti lety.

Na otázky babiček začínám být alergická. Drahé a milé, tlustá jsem byla vždycky. Nevhodné střihy šatů jsem také nosila vždycky. To, že si někdy náhodou nedám kávu nebo víno znamená pěkné kůlové (ono, co si budeme povídat, já to víno a kávu fakt většinou neodmítám).

A to je mi prosím teprve 25 let... Pokud setrvám do svých 30 stále bezdětná a single, tak budu příbuznými, známými lynčována a drsně vyslýchána „kdy jako plánuji konečně založit rodinu“ a „kdy začnu rodit jednoho potomka za druhým“ (Evropa přece vymírá, ženo, zachraň naši civilizaci!). Možná budu označována za kariéristku (což bude vzhledem k níži mého platu fakt vtipné). Případně za tragickou zoufalku, kterou nikdo nechce. Až dosáhnu 35 let, tak se blízcí začnou modlit, abych si našla alespoň chlapa (jakéhokoliv). Ve 40 letech mi pak budou úzkostlivě přát, abych porod přežila a dítě nebylo těžce postižené.

Mé těhotné přítelkyně

Nejhorší je, že se kolikrát při těhotenské panice přistihnu i já. Kamarádka si nějak podezřele drží břicho. Kamarádka odmítla alkohol. Kamarádka se vdala. Kamarádka přibrala pár kil. Kamarádka si zařídila dětský pokoj.

Jedna kamarádka potratila, což jsem málem oplakala i já. Neboť ona si dítě přeje od svých osmnácti let.

Druhá kamarádka se na „miminko ještě necítí“. Z označení „miminko“ se mi udělalo blbě.

Třetí kamarádce je třicet. A dostavuje se už třicetiletá úzkost „když ne nyní, kdy?“.

Já netěhotná

Přítelova maminka má jasno, kdybych otěhotněla nyní, tak by to byla katastrofa. Neboť jsme stále ve zkušební partnerské lhůtě. Jakožto poslušná a pokrytecká dívka jí samozřejmě sděluji, že dítě nyní rozhodně ne a pokud někdy ano, tak určitě s jejím souhlasem a za její podpory.

Moje maminka naštěstí tyhle blbiny „kdy je brzy, kdy je pozdě“ neřeší. Ona uvažuje nad důležitými problémy typu „pro malé dítě musíš žehlit dupačky“. Takže jsme se chytly už u tohohle bodu, neboť odmítám žehlit něco, co dítě poblije během prvních pěti minut... Na základě tohoto prohlášení máti usoudila, že budu krkavčí matka a že děti nemám mít nikdy.

Jak jsem propichovala prezervativy

Když mi bylo 24 let, žila jsem v dlouhodobém a nefunkčním vztahu s mým milým 42 letým mužem, tak jsem doopravdy měla „těhotenskou krizi“. Říkala jsem si, že pokud chci, aby se můj přítel dožil ve zdraví plnoletosti svého dítěte, tak by to už dítě chtělo. Jenže on tak jako vždy nevěděl. Rozhodla jsem tedy za něj, za což jsem byla ochotna nést všechny následky (rozchod, ztráta důvěry, osamělá matka samoživitelka), přičemž jsem chabě doufala, že by své dítě nakonec miloval (jo, ženský jsou občas trapně naivní).

Protože jsme spolu již rozešlí, tak už mohu otevřeně přiznat, že jsem to v té době nepovažovala za žádný velký přečin (ženy kolem běžně vysazovaly prášky svému partnerovi navzdory). Přirovnala bych to k otázce mé matky, když jsem byla malá: „Když ostatní skočí z okna, tak skočíš taky?“. Kolektivní vina není vina?!

V biologickém pomatení smyslů jsem se pustila do propichování prezervativů. Ve skutečnosti jsem tedy jeden propíchla tak nějak divně, takže propíchnutý vůbec nebyl (fakt nechápu, že někomu opakovaně praskají, to prostě není samo sebou). A z toho druhého propíchnutého jsem fakt neotěhotněla (to je ta tragika líných spermií a nekvalitních vajíček). Naštěstí. K dalšímu aktu propichování nedošlo, neboť náš vztah šel doháje. A pak jsme se o několik měsíců později rozešli.

Současný přítel

Jo, nebojte, současný přítel o téhle mé „propichovací“ zálibě z předchozího vztahu ví. Takže už k této legrácce nedostanu.

Navíc mě laskavě upozornil, že pokud tohle zveřejním, tak si prý rovnou můžu hledat nového přítele (což po tomto přiznání půjde asi těžko).

Ale tak doufám, že vzhledem k tomu, že si mě jako šílenou našel, tak s šílenou i zůstane. Amen.

Autor: Edna Nová | čtvrtek 9.11.2017 11:12 | karma článku: 36.42 | přečteno: 4798x

Další články blogera

Edna Nová

Když si socky berou hypotéku

Víte, jsem puritánská zpátečnice, která opovržlivě kroutí hlavou nad “užívejte nyní, zaplaťte později”. Vysmívám se lidem, kteří si půjčují na mobil. A teď mám sama dluh na třicet let! Titulujte mě Královna paradoxů Edna první.

19.5.2019 v 11:33 | Karma článku: 42.83 | Přečteno: 12514 | Diskuse

Edna Nová

Sex s ex?

Je zvláštní tragikomická kategorie “poprvé”. Připomíná nepovedenou scénu ve filmu, trapný pokus o vtip, který uráží divákův vytříbený vkus. Krátká vzpomínka na mého ex.

11.5.2019 v 18:15 | Karma článku: 36.28 | Přečteno: 11400 | Diskuse

Edna Nová

Dva muži pro jednu ženu aneb polygamie v praxi

Výletíček s mým mužem a single kamarádem přinesl nové vztahové drama. Začala jsem si klást otázku, zda není pro ženu jeden manžílek málo. Vycházela jsem z principu “když dojdou síly jednomu, tak zaručeně zbydou druhému".

6.5.2019 v 13:09 | Karma článku: 35.22 | Přečteno: 4071 | Diskuse

Edna Nová

Vyhoďme blázna z kola ven aneb co si myslíme o schizofrenii

Teď je hodně moderní mluvit o své duševní nemoci. Nicméně abyste byli “IN”, tak musíte mít správnou (tzn. veřejností akceptovatelnou) diagnózu. A mezi správné diagnózy schizofrenie nepatří.

26.4.2019 v 10:30 | Karma článku: 35.56 | Přečteno: 3091 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Barbora Balková

Já na to mám

Dnes jsme se vypravili na svatbu, protože dítě přece není na překážku běžnému životu, ba naopak! Život s ním je jedinečné obohacení jinak příliš poklidného a nudného života.

25.5.2019 v 22:07 | Karma článku: 5.98 | Přečteno: 117 | Diskuse

Hana Bordovská

Nové role, které mi Emma přisoudila

Dítě vám dá nádherný dar. Učiní vás matkou. A kdyby jen to. Ono vás učiní ještě mnohým dalším. Je to velké požehnání. Takže kam mě Emma dostala a co všechno si čistě teoreticky budu moct napsat do životopisu?

24.5.2019 v 19:50 | Karma článku: 9.20 | Přečteno: 277 | Diskuse

Viktorie Beso

Cukr free!

Měsíc bez cukru, to se snadno řekne, ale mnohem hůř udělá. Jsem mlsná jak koza, na cukru závislá. Ale taky pěkně tlustá koza, takže jsem si vymyslela Challenge69.

24.5.2019 v 13:39 | Karma článku: 23.22 | Přečteno: 709 | Diskuse

Andrea Hynková

Zlom mu nohu!

Jestli jsem o něčem přesvědčená, je to fakt, že rozumím hokeji, jsem na něj přímo odborník! Jestli je o něčem můj budoucí muž přesvědčen, tak o tom, že hokeji absolutně nerozumím...

24.5.2019 v 12:08 | Karma článku: 19.70 | Přečteno: 898 | Diskuse

Jana Majová

Pečují o svého blízkého. Víte vůbec, že existují?

Pečující osoby. Lidé, kteří se rozhodli věnovat část svého života svým blízkým. Malou nebo podstatnou část. A někteří život celý, to tehdy, když se starají o své vážně nemocné děti. Sami jsou prakticky neviditelní.

24.5.2019 v 10:58 | Karma článku: 27.13 | Přečteno: 944 | Diskuse
VIP
Počet článků 49 Celková karma 36.06 Průměrná čtenost 5304

Asociální extrovertka. Cynik. Neúspěšná zakladatelka čtenářských klubů. Povolání nejisté. Milovnice absurdit. Propagátor deprese a jiných anomálií. Píšu knihu!

Kontakt: ednabloguje@gmail.com

Najdete na iDNES.cz