S knihomolem v posteli (suché rohlíky a soužití s jeho maminkou)

8. 11. 2017 10:23:04
O těžkosti soužití s mužem intelektuálem. Nadprůměrně vzdělaný, nicméně v reálném životě nepoužitelný. Jak mi navrhoval bydlení ve třech (já, on, jeho maminka), jeho dieta pro chudé (knihu koupíme, na jídlo mít nebudeme)...

Byla jsem intelektuální snob

V mládí jsem byla plna vznešených představ. Mezi mé bláhové ideje patřil sen chodit s mužem vzdělaným. Vzdělaný muž nebyl jen tak ledajaký chlap s všeobecným rozhledem a vysokou školou, ale muž s rozsáhlými znalostmi v oblasti knih, filmů a v dalších kulturních nesmyslech.

Ve svých sladkých sedmnácti jsem cítila, že jsem spolykala všechnu moudrost světa, neboť jsem přečetla veškerá stěžejní díla světové prózy. A nejvíc mě vytáčeli analfabeti, kteří nepřelouskali alespoň dvě tři knihy za týden.

Můj chatový playboy

S L. jsme se seznámili přes internet. Měl vystudovanou literární vědu a nyní pokračoval na bohemistice. Ideální muž na první pohled. Trochu mě tedy štval, protože mi během naší jistě vznešené debaty po chatu sdělil, že se musí jít koukat na Velkou pardubickou (plusové body, které získal, šly rázem strmě dolů, nicméně furt se mi to zdálo lepší, než kdyby šel čumět na fotbal).

Několik měsíců jsme si jen psali a psali. Začala jsem tlačit na naše setkání. Zde nastal problém. Prý se bojí lidí. Žen obzvláště. Navíc jsem ho párkrát přistihla v chatové místnosti Sex starší ženy s mladším mužem, takže jsem měla silné podezření, že jsem pro něj asi moc mladá (mně 16 let, jemu 25).

Sladké vodění se za ručičku

Nakonec jsem ho cíleným psychickým vydíráním donutila ke schůzce. Zase tak asociálně asociální nebyl, dalo se to zvládnout. Několik měsíců jsme byli přáteli. Já ve svých bujných představách žila v nějaké fantasmagorii, že se jedná o toho jediného, pravého, vysněného prince, se kterým můžu zhynout v zaprášené knihovně. A on nebyl schopen mě vzít ani za ruku! Začal hon na nesmělého zajíce.

Vlastně ani nevím, jak jsem ho chudáka nakonec dokázala uhnat, ale zadařilo se. Víkendy jsme trávili schovaní v posteli a čtoucí nové a nové knihy. Po nocích jsme sledovali seriály a filmy. Všední dny jsme proseděli v kavárnách u jednoho kafe (protože jsme neměli peníze na objednání ničeho jiného), bloumali jsme po výstavách a po tajemných zákoutích Prahy.

Několik let jsme prožili v tomhle rozjařeném snu. Jenže realita je realita. V mých 21 letech a jeho 30 na mě začala dopadat krize.

Krize jako prase - aby bylo jasno

Problém práce a peněz (nikdy nikde nepracoval, jen psal příležitostně do novin a připravoval svou knihu)

„Proč nemáš práci?! S tvými brigádami v novinách nikdy nebudeš mít normální plat!“

„Kolik je u Tebe jako normální plat?“

„Alespoň 14 tisíc!“

„Neblázni, tolik mít nikdy nebudu. Chováš se jako nějaká zlatokopka.“

Problém bydlení a peněz (stále bydlel s matkou a nechtěl si najít byt s jeho drahou Ednou (drahou doslova))

„Nemáme dost peněz a nemůžu tam máti nechat samotnou.“

Problém priorit

„Radši budu jíst suchý rohlíky celý měsíc, než abych nešel na tu výstavu.“

Problém asociální povahy

Já: „Můžeš se prosím normálně bavit s mými rodiči, přáteli? Všichni si myslí, že jsi úplný blbec, když jim neodpovíš ani na pozdrav!“

Problém věčného studia

„Prosím, ve třiceti už by bylo fajn, abys studium už ukončil.“

„Ne, plánuji ještě doktorské studium. Takže ve škole skončím ve 34 letech.“

Problém mateřské

On: „Na mateřskou půjdu já, protože se mi bude obtížně hledat práce.“

Problém fixace na matku

Se svou mámou chodil na pivo, jezdil na festivaly, navštěvoval autorské čtení. Totálně zabijácká se mi zdála jejich cesta do kina na film Nymfomanka.

Rozchod. V mých 21 letech nastalo vystřízlivění. Změna priorit. Asociální knihomol mi již nepřišel stejně sexy jako kdysi. A tak skončila má velká láska.

Poznatek, který si nesu do dnešních dnů, že ti intoušové jsou strašně zajímaví a milí, ale v rámci dlouhodobého přežití nepoužitelní.

L. se nakonec odstěhoval od maminky, našel si práci a ženu (strašně mu fandím, ale bylo mu v té době už 33-34 let).

Autor: Edna Nová | středa 8.11.2017 10:23 | karma článku: 34.16 | přečteno: 2965x

Další články blogera

Edna Nová

Když si socky berou hypotéku

Víte, jsem puritánská zpátečnice, která opovržlivě kroutí hlavou nad “užívejte nyní, zaplaťte později”. Vysmívám se lidem, kteří si půjčují na mobil. A teď mám sama dluh na třicet let! Titulujte mě Královna paradoxů Edna první.

19.5.2019 v 11:33 | Karma článku: 42.83 | Přečteno: 12507 | Diskuse

Edna Nová

Sex s ex?

Je zvláštní tragikomická kategorie “poprvé”. Připomíná nepovedenou scénu ve filmu, trapný pokus o vtip, který uráží divákův vytříbený vkus. Krátká vzpomínka na mého ex.

11.5.2019 v 18:15 | Karma článku: 36.28 | Přečteno: 11400 | Diskuse

Edna Nová

Dva muži pro jednu ženu aneb polygamie v praxi

Výletíček s mým mužem a single kamarádem přinesl nové vztahové drama. Začala jsem si klást otázku, zda není pro ženu jeden manžílek málo. Vycházela jsem z principu “když dojdou síly jednomu, tak zaručeně zbydou druhému".

6.5.2019 v 13:09 | Karma článku: 35.22 | Přečteno: 4071 | Diskuse

Edna Nová

Vyhoďme blázna z kola ven aneb co si myslíme o schizofrenii

Teď je hodně moderní mluvit o své duševní nemoci. Nicméně abyste byli “IN”, tak musíte mít správnou (tzn. veřejností akceptovatelnou) diagnózu. A mezi správné diagnózy schizofrenie nepatří.

26.4.2019 v 10:30 | Karma článku: 35.56 | Přečteno: 3091 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Barbora Balková

Já na to mám

Dnes jsme se vypravili na svatbu, protože dítě přece není na překážku běžnému životu, ba naopak! Život s ním je jedinečné obohacení jinak příliš poklidného a nudného života.

25.5.2019 v 22:07 | Karma článku: 5.49 | Přečteno: 112 | Diskuse

Hana Bordovská

Nové role, které mi Emma přisoudila

Dítě vám dá nádherný dar. Učiní vás matkou. A kdyby jen to. Ono vás učiní ještě mnohým dalším. Je to velké požehnání. Takže kam mě Emma dostala a co všechno si čistě teoreticky budu moct napsat do životopisu?

24.5.2019 v 19:50 | Karma článku: 8.80 | Přečteno: 277 | Diskuse

Viktorie Beso

Cukr free!

Měsíc bez cukru, to se snadno řekne, ale mnohem hůř udělá. Jsem mlsná jak koza, na cukru závislá. Ale taky pěkně tlustá koza, takže jsem si vymyslela Challenge69.

24.5.2019 v 13:39 | Karma článku: 23.22 | Přečteno: 709 | Diskuse

Andrea Hynková

Zlom mu nohu!

Jestli jsem o něčem přesvědčená, je to fakt, že rozumím hokeji, jsem na něj přímo odborník! Jestli je o něčem můj budoucí muž přesvědčen, tak o tom, že hokeji absolutně nerozumím...

24.5.2019 v 12:08 | Karma článku: 19.70 | Přečteno: 898 | Diskuse

Jana Majová

Pečují o svého blízkého. Víte vůbec, že existují?

Pečující osoby. Lidé, kteří se rozhodli věnovat část svého života svým blízkým. Malou nebo podstatnou část. A někteří život celý, to tehdy, když se starají o své vážně nemocné děti. Sami jsou prakticky neviditelní.

24.5.2019 v 10:58 | Karma článku: 27.13 | Přečteno: 943 | Diskuse
VIP
Počet článků 49 Celková karma 36.06 Průměrná čtenost 5304

Asociální extrovertka. Cynik. Neúspěšná zakladatelka čtenářských klubů. Povolání nejisté. Milovnice absurdit. Propagátor deprese a jiných anomálií. Píšu knihu!

Kontakt: ednabloguje@gmail.com

Najdete na iDNES.cz