Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak lze žít v cizím městě za minimum peněz (3 měsíce punku v Ostravě)

16. 08. 2017 9:31:07
Pražská holka odjela na 3 měsíce do Ostravy. Ještě ke všemu skoro bez peněz. Avšak ve dvou se to lépe táhne (socka k socce sedá). Zjistila, že bez práce nejsou ani ty hnusný koblihy za 6 korun. Ironicky a s nadhledem.

Jak lze žít v cizím městě za minimum peněz?

Blbě. Byla jsem v té době stále na nemocenské (ani zdravá, ani nemocná dle doktorů) a na přežití měla 6 tisíc. 3 tisíce za půlku pokoje. A 3 tisíce na vše ostatní. Za málo peněz málo muziky. Práce leda načerno (což zní v Ostravě skoro jako brutální rasistický vtip).

Jsem holka extrémů, chápala jsem to jako dobrodružnou jízdu. Takový punkový období. Oplývala jsem mladistvým nadšením, opojnou vírou v nevím co... Nebudu materialistka, stanu se skromnou dívkou (cha, naivní, blbé ideály mládí). Jo, usnadňoval mi to fakt, že jsem věděla, že můj „ostravský, luzný, poznávací pobyt“ bude trvat jen 3 měsíce.

Byt

Sdílely jsme s mou dlouholetou přítelkyní jeden pokoj (ještě ke všemu průchozí!!!) a obdobný osud, který se nám zdál nahovno. Obě po rozchodu. Obě bez peněz.

Náš byt odpovídal cenové relaci. Studentská díra a stoletá špína. Měsíc jsem žila v přesvědčení, že záchodová mísa je prostě černá, stará, zničená, že s tím člověk nic neudělá. Omyl. Jen ji už minimálně deset let nikdo neumyl. Takže záchod jsme měly nakonec bílý (drobná výhra v tom marasmu).

Pračka plesnivá – namlouvala jsem si, že plíseň posílí mou imunitu. Trouba nefunkční – péct jsme chodily ke kamarádům. Neexistence rychlovarné konvice byla už pohoda.

Jídlo

Vařit pro jednoho je drahý špás. To si tak můžeme dovolit my Pražáci. Takže život v páru je jediná funkční strategie pro přežití.

Navíc M. je veganka, takže jsme nevyhazovaly peníze za předražené maso a další „nezdravé“ věci. Jen mléku jsem neodolala, kamarádku jsem přesvědčovala, že se taky možná jedná o veganský produkt (mléko za 9 korun přece krávu nevidělo ani z rychlíku). To víte mléko do mého zaručeně „british earl grey“ čajíku, který byl taky napuštěný těžko-říct-čím (20 korun ve slevě).

Zachraňoval nás noční Kaufland, kde lze před zavíračkou koupit zeleninu, ovoce, pečivo až se 70 procent slevou. Doporučuji.

Nápady na zvýšení životní úrovně.

Budu hledat zbytky po popelnicích? Marná snaha, všechny alespoň trochu cenné věci pobrali Cikáni přede mnou, měli to v malíků, pořádali na kontejnery nájezdy se starými kočárky.

Nápad pojídat zbytky po lidech v obchoďáku jsem zavrhla, protože jsem nechtěla skončit na infekčním (ale fakt vyhazovali tolik jídla, má útlocitná povaha u toho výjevu trpěla!).

Mlsně jsem pokukovala po kavárnách, doma si vařila černý „čaj“ (i instantní kafe byl luxus, který jsem si nemohla dovolit).

M. vypla v pokoji topení, protože měla obavu, aby nám to nezaúčtovali navíc. Ona horkokrevná s argumentem „já se z kůže nesvleču, ty si můžeš vzít další svetr“. Neumím vyjednávat, argument dával logiku, tak jsem byla jak zmrzlá treska ve dvou svetrech a pod třemi přikrývkami.

Měla jsem „kuplířské úmysly“, poprvé jsem chápala ženy, které si sňatkem chtějí zvýšit svou životní úroveň. Je mi jasné, že po roce života v takových podmínkách bych své nároky na potencionálního partnera měla hodně nízko (ústřední seznamovací otázka: „máš doma kafe?“). Nutila jsem M., aby si našla přítele, který by nás pozval občas k sobě na večeři. Nechtěla. Ona byla/je/bude feministka a já byla ve vztahu na dálku. Ona je totiž ta echt feministka, prý je jí dokonce nepříjemné, když za ní muž něco zaplatí v restauraci... Takovými „morálními dilematy“ jsem nikdy netrpěla, hlavně v Ostravě bych šla na večeři s kýmkoliv (doslova).

Kde se dá ušetřit, tam jsem ušetřila

Nepoužívala jsem veřejnou dopravu, všude jsem chodila pěšky. Pozdě. Zmoklá.

Ještě ke všemu jsme vlastnily pouze jedinou průkazku do knihovny, kterou M. pravidelně půjčovala dalším zoufalcům, kteří neměli peníze na členský poplatek.

Výhody života v bídě?

Zhubla jsem.

Přečetla jsem hodně knih, to byla jediná kultura zadarmo.

Žila v jednom pokoji s ženou (feministkou, filozofkou, vegankou). A vím, že se přizpůsobím všemu. A že ji mám ráda.

Návrat do Prahy

Můj největší zážitek po návratu byl, když mě nevlastní otec vzal na nákup do Lidlu! Mohla jsem dávat do košíku vše, co jsem chtěla. Nic jsem neplatila! Zažívala jsem materialistické a poživačné blaho!

Později jsem se bez výčitek vrátila ke své finančně rozmařilé, povrchní existenci. Dnes s lehkým srdcem „vyhazuji“ peníze za knihy, kafíčka, kosmetiku.

A mé seznamovací nároky se opět zvýšily.

Výzva / prosba pod čarou: Nemám profil na Facebooku. Pokud čtete a zdá se vám to dobré/blbé/trapné, tak prosím odkaz na blog sdílejte. Proč to po vás chci? Mám ten sen napsat knihu a bez Vás čtenářů to prostě nejde.

Autor: Edna Nová | středa 16.8.2017 9:31 | karma článku: 33.66 | přečteno: 2253x

Další články blogera

Edna Nová

Jak jsem propichovala prezervativy

Uvedu docela běžný příklad... Muž nechce děti, partnerka si však myslí, že už nastal ten správný čas, rozhodne se vysadit antikoncepci, i když partnerovi tvrdí, že ji nadále vzorně užívá. Pak žena „zázrakem“ otěhotní...

9.11.2017 v 11:12 | Karma článku: 32.93 | Přečteno: 3275 | Diskuse

Edna Nová

S knihomolem v posteli (suché rohlíky a soužití s jeho maminkou)

O těžkosti soužití s mužem intelektuálem. Nadprůměrně vzdělaný, nicméně v reálném životě nepoužitelný. Jak mi navrhoval bydlení ve třech (já, on, jeho maminka), jeho dieta pro chudé (knihu koupíme, na jídlo mít nebudeme)...

8.11.2017 v 10:23 | Karma článku: 32.27 | Přečteno: 2215 | Diskuse

Edna Nová

Život mezi umělci (chlast, deprese, krev)

V určitém věku jsem byla neodolatelně přitahována vším, co by se byť vzdáleně dalo nazvat uměním. Pohybovala jsem se mezi uměleckou smetánkou. Hlavním poznávacím rysem této vytříbené společnosti byla kvalitní, nekomerční tvorba.

27.10.2017 v 12:45 | Karma článku: 40.56 | Přečteno: 5510 | Diskuse

Edna Nová

Nesnesitelně lehký život třicátníků

Některé problémy jsou úsměvné, jiné smutné, další tragické. Jak žije ta „zlatá mládež“ v okamžiku, kdy už by měla být dospělá?

22.10.2017 v 12:22 | Karma článku: 33.72 | Přečteno: 3132 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Dianová

Krysa v mé ložnici

Zachraňuju. Každou chvíli někoho. Už od mala. Nevím, jak je to možné, ale potřebný mé péče se vždy objeví u mne, kdyby kolem stálo sto dalších lidí, potenciálních zachránců. A kdyby ne, najdu si ho sama. Možná je to nemoc?

18.11.2017 v 12:19 | Karma článku: 10.70 | Přečteno: 182 | Diskuse

Alena Suchopárová

A už jsme v hrsti Ďáblova oka.

Před lety do našeho domu uhodil blesk. Vyprávění o tom, jak jsme pojišťovně dokazovali, že udeřil do osmi předmětů najednou, je možná také dobrá historka pro blog, ale dnes to bude o něčem jiném.

17.11.2017 v 21:21 | Karma článku: 18.30 | Přečteno: 652 | Diskuse

Veronika Horáčková

Týden 45: 23 hodin ve Wroclawi

Minulý týden jsem se svým drahým podnikla dvoudenní výlet do polské Wroclawi. Musela jsem přitom překonat fobii z cestování autobusem a absolvovat pětihodinovou cestu tam a zase zpět.

17.11.2017 v 20:54 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 270 | Diskuse

Radka Svobodová

Patříte mezi rodinné outsidery?

Někteří z nás moc dobře znají ten pocit, jaké to je, být outsiderem. Existuje mnoho lidí s osudem ošklivého káčátka, které bylo vyhoštěncem ve vlastní rodině jen proto, že ve skutečnosti bylo labutí.

17.11.2017 v 13:16 | Karma článku: 13.68 | Přečteno: 466 | Diskuse

Iva Votočková

Já mám svaly, Ty máš čáry

Ona: "Běž se postavit někam dál ode mě, třeba na druhou stranu sálu. Nemůžu se na Tebe dívat!" Já: "Proč?" Ona: "Mám depresi z Tvých svalů."

16.11.2017 v 14:19 | Karma článku: 11.01 | Přečteno: 482 | Diskuse
VIP
Počet článků 33 Celková karma 33.99 Průměrná čtenost 5237

Hlásím ukončení blogerské aktivity. Bylo to s Vámi moc fajn. Děkuji. Začínám se plně věnovat psaní knihy  

Kontaktovat mě můžete na: ednabloguje@gmail.com



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.