Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čím vším se může holka živit při studiu aneb jak jsem "hledala" poklady v popelnicích

12. 08. 2017 0:12:08
Zkusila jsem toho hodně. Protože jsem si naivně myslela, že kdokoliv může dělat cokoliv. Není to pravda. Já v sobě žádný skrytý dřímající talent neobjevila.

Umývala záchody

Když jsem se brodila sračkami (snažila jsem se zprovoznit ucpaný záchod), tak padla ta bolestivá věta: “Podívej se na paní, takhle dopadneš, když se nebudeš učit." A to jsem schytala zrovna já, nesnesitelná šprtka. Brigádu jsem poslala dohajzlu (doslova). To víte, nedělala dobře mému egu.

Vyráběla limitované edice zápisníku

Vyráběla jsem limitované edice zápisníků, o které zase tolik lidi nestálo. Jen známí ze soucitu. Teď už je nikdo nechce ani zadarmo.

Pracovala v oddělení tisku

Do oddělení tisku jsem chodila 4 roky. Zní to hezky vznešeně, mohla bych tím oslňovat na pracovních pohovorech. Ale ne, já byla ta nekvalifikovaná dělnická třída u stroje v prachu, potu, špíně. Pche, pojďte mi něco povídat o „zlaté mládeži“.

Doučovala děti cizince

Mimo jiné jsem doučovala ruského chlapečka vyjmenovaná slova. Jenže jsem jeho mamince půjčila na procvičování svou vlastní učebnici. Prozřela, že mě nepotřebuje a já už dva roky čekám na vracení knihy, mám v tomto bodě trochu pochybnost - to se to jako stále nenaučil?!

Hlídala rozmazlené děti

Při hlídání jsem zbavovala dívenku vší, pak sebe, pak zase jí. A příplatek za to žádný. Slyšela jsem nespočet hádek, zažila potoky slz. Příplatek žádný. Má chyba, o přidání jsem si měla říct (mladistvá nezkušenost).

Provozovala dumpster diving (jo, to je to hledání věcí v kontejneru)

Jo, trochu jsem se zajímala o popelnice. Stačilo sbírat věci vedle, nebo navrchu. A světe div se, oni lidi fakt vyhodí všechno. Cibulákovou soupravu nádobí, tašku luxusního oblečeni, funkční kávovar. Také jsem si udělala spoustu známostí mezi bezdomovci, sockami a jinými pouličními živly, ale nesměla jsem jim říct, kde bydlím, možná by se chtěli přistěhovat. Jinak byli fajn, občas mě pozvali na pivo.

Doprovázela nevidomé děti na kroužky

Doprovázela jsem nevidomé děti. Ale začal se mi až moc líbit jejich nevidomý trenér, tak jsem to radši zabalila. Měl přítelkyni.

Hrála si na slečnu sekretářku

V osmnácti jsem si přes léto hrála na slečinku sekretářka. Nešlo mi to. Začala jsem propadat hysterii, co ze mě teda jako bude, když nedávám ani tohle nošení káviček, domlouvání obědů.

Prodávala sportovní oblečení

V obchodě s outdorovým oblečením jsem iritovala vedoucího. Díky tomu mě jako jedinou ženu neosahával, měla jsem jásat, ale já se cítila méněcenně, neatraktivně. Proč všechny ostatní jo a já ne?! Logika hadr.

No o tom, jak jsem se snažila uspět v dalších pracovních odvětvích snad radši někdy jindy...

„Kdokoliv může dělat cokoliv“ je název knihy od americké autorky Betty MacDonald.

Autor: Edna Nová | sobota 12.8.2017 0:12 | karma článku: 30.10 | přečteno: 2886x

Další články blogera

Edna Nová

Nesnesitelně lehký život třicátníků

Některé problémy jsou úsměvné, jiné smutné, další tragické. Jak žije ta „zlatá mládež“ v okamžiku, kdy už by měla být dospělá?

22.10.2017 v 12:22 | Karma článku: 30.69 | Přečteno: 1970 | Diskuse

Edna Nová

Jak lidé reagují na ženu s depresí?

Relativně dobře. Tedy pokud se jedná o přátele, známé, kolegy a tak. Častá reakce je: „Jo, depresi jsem měl taky.“ Ono je těžké nesklouznout do deprese, když heslem doby je mít, být, překonat, zvládnout, dosáhnout..

19.10.2017 v 10:53 | Karma článku: 28.18 | Přečteno: 1643 | Diskuse

Edna Nová

Jak jsem se snažila skamarádit s jeho bejvalkou

Doopravdy jsem se snažila. Ale asi vám hned z nadpisu došlo, že to byl propadák. Jako hodně hodně velký propadák.

12.10.2017 v 11:04 | Karma článku: 34.51 | Přečteno: 6467 | Diskuse

Edna Nová

Když se holka magor nastěhuje k příteli (problém, kam se podíváš)

Romantika růžová, přeslazená, hnusná. Jsem čerstvě zadaná a ty začátky jsou fajn. Jako moc fajn. Skoro se ani nemlátíme, hádáme se pouze jednou za den, talíře rozbíjím jen z nepozornosti.

9.10.2017 v 15:05 | Karma článku: 37.44 | Přečteno: 8580 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Alena Damijo

Proč jsem jen zase pařila?

Černé kruhy pod očima. V hlavě hukot. V puse sucho. Proč jsem to zase táhla až do noci? Proč jen jsem zůstala tak dlouho vzhůru? Hlavně, že jsem se ten den smála kámošce, co pařila s knihou do tří ráno, a pak byla jak praštěná...

23.10.2017 v 11:18 | Karma článku: 15.17 | Přečteno: 579 | Diskuse

Veronika Horáčková

Týden 42 (a všechny ty týdny předtím): Jak být pravý dospělák

Po několika měsících se hlásím s novým příspěvkem, který se mimo jiné věnuje tomu, jak jsem přežila dobrodružnou výpravu do Bosny, snažila se zbavit své sbírky infantilních oděvů a začala vést pravý dospělácký život.

22.10.2017 v 18:40 | Karma článku: 6.57 | Přečteno: 185 | Diskuse

Jana Slaninová

"Slečno, na tý fotce s motorovkou vypadáte jako vrah!"

"Jeden by se vás vážně lek!" vece onen chlapík s vytřeštěnými zraky. "Drzoune!" Uíííááávrůům! Říz, fik a hotovo. Žádný pindy ohledvá motorovky. Rozhostilo se ticho. Takové, že by se dalo krájet.

22.10.2017 v 14:23 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 547 | Diskuse

Edna Nová

Nesnesitelně lehký život třicátníků

Některé problémy jsou úsměvné, jiné smutné, další tragické. Jak žije ta „zlatá mládež“ v okamžiku, kdy už by měla být dospělá?

22.10.2017 v 12:22 | Karma článku: 30.69 | Přečteno: 1970 | Diskuse

Lenka Šnajdrová

A co na to ti druzí

Moc ráda bych... Ale co by na to řekli ostatní? Také se vám stává, že vám tahle jednoduchá otázka brání žít tak, jak byste si opravdu přáli? A je to skutečně nutné?

22.10.2017 v 12:16 | Karma článku: 9.54 | Přečteno: 279 | Diskuse
VIP
Počet článků 30 Celková karma 34.09 Průměrná čtenost 5274

Jsem čtenář, snílek, kavárenský povaleč, cynik, romantik, požírač filmů a seriálů, občasný běžec. 25 let. Krizový intervent.

Budoucí psychoterapeutka a budoucí spisovatelka.

Píšu. A neberu se vážně. Řeknu na sebe úplně všechno, abych se tomu vzápětí vysmála.

Jsem vyrovnaná neurotička (ano, je to oxymóron, ale na mě sedí oxymórony nádherně).

Trochu potvora. Reinkarnace Sylvie Plath (taky hysterka). Něžná dívka. Od dětství zamilovaná do Rhetta Butlera (Jih proti Severu). Holka s psychiatrickou diagnózou. Milovnice ruských klasiků. Pro své milé bych snesla modré z nebe. Někdy naivka. Svět podle Garpa jsem přečetla v deseti. Vodnář.? Ráda bořím předsudky. Extrovertní introvertka (si vyberte). 

Nyní šťastně zadaná.

Kontaktovat mě můžete na: ednabloguje@gmail.com

A NOVĚ I NA FACEBOOKU...  Aby bylo vidět, že žiji sociálně.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.