Milá Edno,

Vy nejste hysterka, stejně jako hysterka nebyla ani Sylvia Plathová, kterou mi Váš příspěvek připomněl. Nemám ráda, když člověka, zajména ženu s psychickými problémy, labilní, neurotickou, depresivní, nebo jen smutnou, nazvou hysterkou. Zlidovělo to, je to dost pejorativní (i když i debil a idiot jsou medicínské výrazy k vyjádření stupně mentální retardace). Každý z nás máme určitý temperament, ovšem i výbušná cholerička, která dokáže ječet jak na lesy, má k hysterce, manipulátorce a citové vyděračce, velice daleko.

Aha, tak ne kniha, tentokrát výstava.

Z toho, co jsem od vás četl, Edno, soudím, že si sebou nesete spoustu věcí v nevědomí a tudíž s nimi nemůžete "pracovat". A je to také pravá příčina všeho, co máte za sebou (studium a vše kolem byla jen rozbuška). Na základě osobní zkušenosti bych vám doporučil skupinovou terapii, konkrétně rodinné konstelace, které by vám "řekly", co všechno si v tom nevědomí nesete. Není to ale žádná jednorázová akce...je to dlouhodobá záležitost, která ale odstraňuje příčinu...a o to u všech typů nemocí, psychické nevyjímaje, jde především.

chodila jsem na individuální psychoterapii. Skupinové nejsou pro mě, nebaví mě poslouchat příběhy druhých, protože tohle mám v práci, takže si přijdu jakože pracuji, snažím se lidem naslouchat, přemýšlet o nich a unikají mi souvislosti, které jsou spojené s mou nemocí.

Rodinné konstelace jsou docela populární.. Mně to nikdy nezaujalo. Jsem ráda, že někomu to pomohlo :).

Vy už asi nepamatujete elektronkové a první tranzistorové televize. Po nějaké době v nich zoxidovaly kontakty konektorů, elektronek, zásuvných karet, potenciometrů a televize pak "blbla". Nešel obraz, nešel zvuk, nebo třeba obraz tzv. "lítal" (díky ztracené synchronizaci stále opplavával nahoru, nebo dolů). No a takovou televizi, pokud tomu opravář či amatér rozuměl, bylo možné opravit podle symtomů závady (například vyčistit a nastavit potenciometr synchronizace), a nebo, což bylo velmi časté, člověk který tomu nerozuměl ji "opravoval" údery pěstí. Ty udery zaštěrchaly úplně všemi součástkami v televizi a skutečně se často podařilo závadu alespoň do příštího večera odstranit. Manželka dotyčného, která tomu rozuměla ještě méně, se pak mohla v práci chlubit, jaký ten její je "šikula". Stejně tak se ale často stávalo, že po tomto úderu už televize přestala fungovat definitivně a buď se vyhodila, nebo se muselo investovat do opraváře.

No a elektrošoková terapie je právě takové bouchání do televize. Nevíme, co tomu je, tak tím pořádně zatřepeme a uvidíme. Buď se to samo opraví, nebo ještě víc rozbije. Vy mi bohužel přijdete jako ta manželka, co jejich televizi manžel tak zázračně "vyléčil". "Fakt holky, nebojte se, on do ní pořádně třísknul a teď telka běží. Nebojte se to udělat taky tak. A hlavně, bylo to v narkóze, tak to vůbec nebolelo.."

Pokud to přirovnání někdo nepochopí: EKT by měla být opravdu až tou poslední zoufalou možností, kdy už není co ztratit. Což se mi už vzhledem k vašemu věku nechce příliš věřit. To za prvé. Za druhé, právě z výše uvedeného důvodu mi přijde krajně nevhodné EKT touto cestou pacientkám doporučovat. Ono to totiž funguje tak, že lidé s vážným problémem se v zoufaství k těmto nadějím upínají a budou pak tuto "léčbu" sami požadovat. Lékař pak je taky jen člověk, takže často místo postupného otestování jiných metod "podlehne" pacientovi a předepíše mu co požaduje. Ale to že to nevyšlo už dotyčný pravděpodobně nebude do blogu na iDnes schopen popsat.

Zkusila jste dlouhodobou psychoterapii, třeba skupinovou ?

Na psychoterapii individuální jsem chodila rok. Skupinové terapie nemám ráda, příliš mi to připomíná mou vlastní práci, přišla bych si, že vlastně pracuji.

Gratuluji vám k vašemu úspěšnému podstoupení EKT, někteří pacienti ale bohužel takové štěstí nemají a poškození nejen paměťových schopností je u nich dlouhodobé, ne-li trvalé. Pokud vám tuto léčbu nabídli už po pár týdnech neúspěšné farmakoterapie, šlo ve vašem případě zřejmě o akutní stav. Jindy se k EKT přistupuje až jako k poslední možnosti, když se všechny ostatní způsoby léčby vyčerpají. Druhá věc je trvalost léčebného výsledku – v 90 procentech případů se bohužel obtíže dříve či později znovu vrátí, pokud se již člověk dále nijak neléčí. Přeji vám, aby to nebyl váš případ. A děkuji vám za sdílení vašeho příběhu.

Bylo to asi po 2 měsících zkoušení antidepresiv na psychiatrii. A předtím asi dva měsíce jsem se "léčila" doma s antidepresivy, které mi předepsali ambulantně. Měla jsem těžkou depresi, tzn. skoro žádná aktivita, prostě vůbec nic.

Ano, já mám udržující dávky antidepresiv a antipsychotik. Antipsychotika se využívají k posílení účinnosti antidepresiv. Dále bych bez nich večer neusnula, zklidňují. Mám prostě maximální dávky, které lze mít. Což netvrdím že je ideální případ.

Trochu pozoruji zhoršení soustředění a paměti, ale na druhou stranu si říkám, že je také možná v důsledku silných léků a také v důsledku, že prostě už nestuduji a mozek nechávám "zahnívat". Takže ECT bych to nevyčítala.

V případě deprese jsou první volbou antidepresiva. Ty zaberou asi v 70% případů, někdy je ale potřeba, jako ostatně i u jiných duševních nemocí, se napřed k účinnému léku "dopracovat". U těch pacientů, kteří jsou na antidepresiva resistentní, je ECT ( mezinárodní zkratka elektrokonvulzivní terapie) jedinou další možností, jak nemocného z deprese dostat. Dále má ECT neocenitelný účinek při cyklických (nebo taky zvaných afektivních) psychózách, v případě buď úplné nebo částečné (to je u cyklické psychózy bohužel časté) resistence na psychofarmaka) a u některých druhů schizofrenie. Bez ECT by nešlo odstranit utrpení a strádání mnoha nemocných a alternativa pro takové pacienty by byla dlouholeté či doživotní "uskladnění" na některém oddělení pro chronickyna terapii resistentní duševně nemocné.

Ano, přesně tak. Na mě vyzkoušeli několik druhů antidepresiv a bohužel ten účinek tam opravdu nebyl. Naproti tomu po třetí "dávce" ECT jsem se cítila výborně. Jinak počet bývá tak 8 až 12 elektrokonvuzí u deprese. A dvě konvuze za týden.

Jojo, to vymysleli američtí psychiatři, když se podívali na dobytek na jatkách. Já bych je s tím poslal opravdu někam.

Každá příležitost plivnout si na Ameriku je dobrá. Ovšem tady jste naprosto vedle, ECT (mezinár. zkratka pro elektrokonv. terapii) se vyvinula v Evropě v druhé polovině třicátých let minulého století a do Ameriky přišla až po Itálii, Německu, Holandsku atd. V Americe ovšem byla ECT zdokonalena a podařilo se jim zmírnit či dokonce odstranit i některé dětské nemoci tohoto typu terapie.

Dobrý večer, vy jste všude byla a všechno zažila a se všemi chodila a všemu rozumíte. Jen nevím, jestli Vám někdo řekl, že to co dáte na internet už tam zůstane a všichni i ti budoucí, třeba vaše děti nebo někdo koho máte ráda, si to přečtou. Jsou věci, které se říkají jen z oka do oka, a to pak nevysvětlíte, co bylo přikrášlené, podle předlohy některé z knih, které jste četla. Internet je věc veřejná, ke které má přístup každý, třeba váš budoucí zaměstnavatel. Tak opatrně.

Bohužel jsem nebyla všude (skoro jsem necestovala), se všemi jsem nechodila (naštěstí) a rozumím jen omezenému množství věcí (deprese je jedna z těch věcí).

Doufám, že jakýkoliv můj případný budoucí partner si tohle přečte, ale já mu to asi raději osobně. Nevím, proč bych tohle měla před dětmi tajit. Nikdy jsem neudělala a nenapsala nic takového, abych se za to musela před svými dětmi stydět.

Můj současný zaměstnavatel ví o mé hospitalizaci ještě více než je zde na internetu, můj případný budoucí zaměstnavatel to také bude vědět, neboť většinou se chodí na vstupní zdravotní prohlídky, kde nahlašuji všechny své zdravotní problémy, sděluji léky, které užívám atd.

Právě kvůli lidem, kteří mají pocit, že se některé věci nemají veřejně sdílet, tak kvůli tomu to sdílím. Nemám ráda řečičky a našlapování kolem horké kaše.

No, dozvěděl jsem se něco nového ...že se to dělá v plné anestézii ...že o tom pacient ani neví..

Jinak si zcela laicky myslím, že mozek je tak složitá záležitost, že takový zásah je spíše pokusem a otázkou náhody pokud jde o efekt..

Připomíná mi to dětská léta, když jsme měli starou (asi ještě elektronkovou) televizi. Ta když blbla, tak jsme na ní zabouchali ze zhora nebo ze strany ...a ona naskočila..a nebo ne

Ona celá psychiatrie je pokus-omyl. Ale ti psychiatři měli dostatek pokusných králíků na to, aby "minimalizovali ztráty"