O kariéře zlatokopky jsem párkrát přemýšlela, ale nakonec jsem to vždy zabalila, protože pro to asi fakt nemám potřebné vlohy. Došla jsem k přesvědčení, že být zlatokopkou není žádný med a že taková zlatokopka se musí "vyznat".
O lehkosti a těžkosti bytí zlatokopek
To lehké - orientují se podle cifry (což je konkrétní, jasně měřitelná věc), takže nemusí řešit blbosti jako charisma, vzájemné souznění apod., na druhou stranu obstát v branži zlatokupectví není rozhodně jednoduché (konkurence je zde velká a také musíte mít určité vlohy).
Jak jsem zjistila, že pro roli zlatokopky nemám „vlohy“…
Taková žena se musí orientovat v módním nebi. Vědět, co a kolik stojí. Jaká značka je víc značková. Má znalost v tomto bodě končí u vietnamského Adidasu se čtyřmi pruhy.
Taková žena si umí ohlídat čas (tedy hodinky). Mít jestřábí zrak a prostě se vyznat – jo, tak tyhle jsou za sto. Já si koupila hodinky asi za tři tisíce, paní prodavačka mě ukecala, že jako jo… Mně se to zdálo jako nebetyčný luxus, ale nikoho jsem na ně ještě nesbalila.
Taková žena je zběhlá v ekonomii, v investicích a tak. „Je tenhle chlap perspektivní, nebo jeho akcie půjdou ke dnu?“ Já vím, že nic nevím. Šetřím si do kasičky.
Taková žena dokáže být módní a šik. Jsem nemódní a nešikovná ještě k tomu. Ale kabelku od Lojzíčka Vutona si můžu prý i půjčit. Ale tady je zase ta má nemotornost… Co když ji zničím? Budu x let splácet jednu kabelku?
Taková žena dopředu odhadne naivitu muže… Jak moc krutá bude předsvatební smlouva?
Taková žena ví, že když se muž fotí u Porsche, tak to pravděpodobně nebude jeho automobil. Drobná zajímavost - jedna dívka sdělovala, že každý chlap, který přijede v takovém voze, je sexy.
Plus to, že stále razím heslo, že nejlepší věci jsou vždy zadarmo.
Pro některé muže jsem se navzdory relativní skromnosti stala zlatokopkou…
20 korun na hodinu
Ve dvaceti jsem sdělila svému příteli, kterému tehdy táhlo na třicet, že by si už mohl najít nějakou normální práci. Psal knižní recenze (průměrná mzda tak 20 korun na hodinu). Ocenila bych, kdyby třeba bral aspoň minimální hodinovou mzdu, ale on se cítil ukřivděně: „Tobě jde fakt jen o ty prachy. Chováš se jako nějaká blbá zlatokopka.“ (Nyní má už rodinu, tak předpokládám, že nakonec dospěl k tomu, že z dvaceti korun se fakt přežít nedá).
Indova uklízečka a kuchařka
Můj indický přítel během našeho vztahu platil skoro všechny náklady na život, což bylo upřímně dost příjemné… A já vařila snídaně, obědy i večeře (Indovi prostě rohlík s máslem, či jogurt ani ke snídani nestačil), uklízela (protože mu nedělalo problém házet v opilosti kůrku od mandarinek přímo na zem) a tak… Indovi jsem musela vysvětlit, že tu sakra těžkou tašku s nákupem musí vzít on, nechal by mě to klidně tahat. Pak jsme se rozešli a někdo mě nazýval zlatokopkou, někdo kurvou, já se spíše cítila jak levná pracovní síla (za byt a postel veškerý servis)… Ale každý to chápe jinak.
