Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čím vším se může holka živit při studiu aneb jak jsem "hledala" poklady v popelnicích

12. 08. 2017 0:12:08
Zkusila jsem toho hodně. Protože jsem si naivně myslela, že kdokoliv může dělat cokoliv. Není to pravda. Já v sobě žádný skrytý dřímající talent neobjevila.

Umývala záchody

Když jsem se brodila sračkami (snažila jsem se zprovoznit ucpaný záchod), tak padla ta bolestivá věta: “Podívej se na paní, takhle dopadneš, když se nebudeš učit." A to jsem schytala zrovna já, nesnesitelná šprtka. Brigádu jsem poslala dohajzlu (doslova). To víte, nedělala dobře mému egu.

Vyráběla limitované edice zápisníku

Vyráběla jsem limitované edice zápisníků, o které zase tolik lidi nestálo. Jen známí ze soucitu. Teď už je nikdo nechce ani zadarmo.

Pracovala v oddělení tisku

Do oddělení tisku jsem chodila 4 roky. Zní to hezky vznešeně, mohla bych tím oslňovat na pracovních pohovorech. Ale ne, já byla ta nekvalifikovaná dělnická třída u stroje v prachu, potu, špíně. Pche, pojďte mi něco povídat o „zlaté mládeži“.

Doučovala děti cizince

Mimo jiné jsem doučovala ruského chlapečka vyjmenovaná slova. Jenže jsem jeho mamince půjčila na procvičování svou vlastní učebnici. Prozřela, že mě nepotřebuje a já už dva roky čekám na vracení knihy, mám v tomto bodě trochu pochybnost - to se to jako stále nenaučil?!

Hlídala rozmazlené děti

Při hlídání jsem zbavovala dívenku vší, pak sebe, pak zase jí. A příplatek za to žádný. Slyšela jsem nespočet hádek, zažila potoky slz. Příplatek žádný. Má chyba, o přidání jsem si měla říct (mladistvá nezkušenost).

Provozovala dumpster diving (jo, to je to hledání věcí v kontejneru)

Jo, trochu jsem se zajímala o popelnice. Stačilo sbírat věci vedle, nebo navrchu. A světe div se, oni lidi fakt vyhodí všechno. Cibulákovou soupravu nádobí, tašku luxusního oblečeni, funkční kávovar. Také jsem si udělala spoustu známostí mezi bezdomovci, sockami a jinými pouličními živly, ale nesměla jsem jim říct, kde bydlím, možná by se chtěli přistěhovat. Jinak byli fajn, občas mě pozvali na pivo.

Doprovázela nevidomé děti na kroužky

Doprovázela jsem nevidomé děti. Ale začal se mi až moc líbit jejich nevidomý trenér, tak jsem to radši zabalila. Měl přítelkyni.

Hrála si na slečnu sekretářku

V osmnácti jsem si přes léto hrála na slečinku sekretářka. Nešlo mi to. Začala jsem propadat hysterii, co ze mě teda jako bude, když nedávám ani tohle nošení káviček, domlouvání obědů.

Prodávala sportovní oblečení

V obchodě s outdorovým oblečením jsem iritovala vedoucího. Díky tomu mě jako jedinou ženu neosahával, měla jsem jásat, ale já se cítila méněcenně, neatraktivně. Proč všechny ostatní jo a já ne?! Logika hadr.

No o tom, jak jsem se snažila uspět v dalších pracovních odvětvích snad radši někdy jindy...

„Kdokoliv může dělat cokoliv“ je název knihy od americké autorky Betty MacDonald.

Autor: Edna Nová | sobota 12.8.2017 0:12 | karma článku: 29.58 | přečteno: 2005x

Další články blogera

Edna Nová

Co žádný muž nikdy neocenil

Očekávala jsem, že muž dokáže ocenit alespoň vnější krásu ženy. Bohužel. Naivně si myslela, že když odsuzuji Padesát odstínu šedi, neobdivuji předražené nesmysly, tak najdu s muži stejnou řeč. Omyl. Berte to prosím s nadhledem.

19.8.2017 v 14:59 | Karma článku: 29.30 | Přečteno: 1382 | Diskuse

Edna Nová

Každá ženská zbožňuje nějakého fašistu

Každá ženská zbožňuj nějakého fašistu, holínku ve ksichtě a surové, surové srdce nějakého surovce jako ty. Ano, ženy mají rády parchanty. Každá má své důvody, proč si hýčká svého surovce. Příklady tří dívek, které okouzlil záporák

18.8.2017 v 9:44 | Karma článku: 26.32 | Přečteno: 1275 | Diskuse

Edna Nová

Jak lze žít v cizím městě za minimum peněz (3 měsíce punku v Ostravě)

Pražská holka odjela na 3 měsíce do Ostravy. Ještě ke všemu skoro bez peněz. Avšak ve dvou se to lépe táhne (socka k socce sedá). Zjistila, že bez práce nejsou ani ty hnusný koblihy za 6 korun. Ironicky a s nadhledem.

16.8.2017 v 9:31 | Karma článku: 32.22 | Přečteno: 1752 | Diskuse

Edna Nová

O randění s arogantním snobem (absurdní tragika)

Nemám ráda aroganci. Nemám ráda snoby. Navzdory mému nulovém očekávání jsem si s ním domluvila více než jednu schůzku. A celé to skončilo na JIPce (já jsem v tom fakt nevinně).

14.8.2017 v 7:22 | Karma článku: 27.88 | Přečteno: 2776 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Edna Nová

Co žádný muž nikdy neocenil

Očekávala jsem, že muž dokáže ocenit alespoň vnější krásu ženy. Bohužel. Naivně si myslela, že když odsuzuji Padesát odstínu šedi, neobdivuji předražené nesmysly, tak najdu s muži stejnou řeč. Omyl. Berte to prosím s nadhledem.

19.8.2017 v 14:59 | Karma článku: 29.30 | Přečteno: 1382 | Diskuse

Klára Tůmová

Holky, co to pijete?

Byl pozdní večer, první máj... Počkat, byl vůbec už máj, nebo ještě duben čili apríl? Navíc tak pozdní večer zase být nemohl, bylo ještě světlo. Ať to bylo jak to bylo, právě toho večera vznikla legenda o holkách mlékem opilých.

19.8.2017 v 14:30 | Karma článku: 9.41 | Přečteno: 352 | Diskuse

Lenka Šnajdrová

Únava

Jste unavení? Potřebovali byste zkrátka víc energie? Někdy je řešení celkem snadné. Jindy tak jen vypadá. Odhodlat se k němu dá pak velkou práci. Může od vás totiž vyžadovat změnu, jakou jste vůbec nečekali.

19.8.2017 v 7:52 | Karma článku: 9.52 | Přečteno: 273 | Diskuse

Alena Suchopárová

Moje pletky s bezdomovcem

V jednom ze svých příspěvků jsem se zmínila o své vášni pro běh. Jsem celkem tlustá a nemám žádnou kondičku, do kopce se vleču jak šnek, běh ve svém šnekovitém podání přesto miluji.

18.8.2017 v 21:35 | Karma článku: 29.78 | Přečteno: 943 | Diskuse

Edna Nová

Každá ženská zbožňuje nějakého fašistu

Každá ženská zbožňuj nějakého fašistu, holínku ve ksichtě a surové, surové srdce nějakého surovce jako ty. Ano, ženy mají rády parchanty. Každá má své důvody, proč si hýčká svého surovce. Příklady tří dívek, které okouzlil záporák

18.8.2017 v 9:44 | Karma článku: 26.32 | Přečteno: 1275 | Diskuse
Počet článků 12 Celková karma 31.83 Průměrná čtenost 4017

Jsem čtenář, snílek, kavárenský povaleč, cynik, romantik, požírač filmů a seriálů, občasný běžec. 25 let. Krizový intervent.

Budoucí psychoterapeut (nebojte, na své klienty jsem hodná), budoucí spisovatel (jednou třeba nějaký škvár dám dohromady, bude to nepochybně bestseller).

Píšu. A neberu se vážně. Řeknu na sebe úplně všechno, abych se tomu vzápětí vysmála.

Jsem vyrovnaná neurotička (ano, je to oxymóron, ale na mě sedí oxymórony nádherně).

Trochu potvora. Reinkarnace Sylvie Plath (taky hysterka). Něžná dívka. Od dětství zamilovaná do Rhetta Butlera (Jih proti Severu). Holka s psychiatrickou diagnózou. Milovnice ruských klasiků. Pro své milé bych snesla modré z nebe. Někdy naivka. Svět podle Garpa jsem přečetla v deseti. Vodnář.? Ráda bořím předsudky. Extrovertní introvertka (si vyberte).

Kontaktovat mě můžete na: ednabloguje@gmail.com



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.